Brány vnímání

Komentátor a vydavatel internetového zpravodaje Fleet Sheet Erik Best pro Aktuálně.cz píše o pochybnostech, které po deseti letech panují kolem oficiální verze událostí z 11. září 2001. A přitakává jim.

Těsně před koncem vynikajícího šestidílného seriálu „The Hour", který nedávno odvysílala BBC, si jedna z hlavních postav stěžuje na cenzuru britských médií. „Jestliže nemůžeme ani diskutovat o tom, co trápí naši společnost a především, co trápí naši vládu, nemůžeme potom svoji zemi vůbec považovat za demokratickou," říká. Zmiňovaný pořad BBC se odehrává v roce 1956 a točí se kolem Suezské krize, avšak jeho poselství je univerzální.

Stejně snadno může být aplikováno na události z 11. září 2001 deset let poté, co k nim došlo. Americká vláda zarytě trvá na svém prohlášení, že za útoky z 11. září stojí islámští teroristé, a že následné války v Afghánistánu a Iráku byly jejich nevyhnutelným důsledkem. Stalo se běžným a přijatelným, že americká média zpochybňují rozsah a kontext reakcí na 11. září ve smyslu vojenských nákladů a negativního dopadu na práva občanů. Otevírat přetrvávající otázky kolem samotných útoků je však stále většinou tabu. Ti, kteří tak činí, jsou obvykle označování za příznivce spikleneckých teorií, případně jsou nařčeni z antiamerikanismu.

Nad událostmi z 11. září nicméně stále visí závažné otazníky. Kupříkladu: mohlo tak relativně malé množství leteckého benzínu způsobit zborcení Dvojčat? Proč po nárazu proudového dopravního letadla do budovy Pentagonu nezbylo kolem více suti a větší díra? Proč po Letu 93 (jenž údajně skončil v Pensylvánii v poli poté, co se cestující teroristům vzepřeli) zbylo tak málo trosek, že přivolaný záchranář nenašel žádná těla? Proč se budova nazývaná WTC 7, do které žádné letadlo nenarazilo, zbortila téměř stejným způsobem jako Dvojčata?

Zpochybňovat oficiální verzi 11. září je stále tabu. Obvykle vás označí za umanutého konspirátora, nebo antiamerikanistu.Autor: ČTKvětší obrázek »

Vláda USA tyto otázky zodpověděla v oficiální „Zprávě výboru pro 11. září" a „Závěrečné zprávě" Národního technologického institutu (National Institute of Standards and Technology). Tisíce expertů a členů rodin obětí ale stále vyvíjejí tlak, aby se vyšetřování těchto událostí znovu otevřelo. Jejich strategie je šikovná - za cíl si vybraly méně známou budovu WTC 7, ve které sídlily pobočky důležitých státních orgánů jako CIA, Ministerstva obrany, Daňové správy nebo Úřadu pro krizové události města New York. Tím, že svoji pozornost zaměřili na třetí budovu, kde nedošlo k žádným ztrátám na životech, bylo možné vést debatu bez větších emocí. U budovy WTC 7 je zároveň snazší argumentovat znaleckými posudky, než by tomu bylo v případě Dvojčat zasažených letadlem.

Kritici oficiální verze toho, co se stalo s budovou WTC 7, natočili video v délce 15 minut, ve kterém zpochybňují, že by pouhý požár kanceláře způsobil zborcení ocelové konstrukce budovy o 47 podlažích. Dokument cituje architekty a inženýry, podle kterých je nemožné, aby se taková budova zřítila tímto způsobem, neboť všechny podpěrné sloupy by musely vypovědět službu ve stejný okamžik. Požár kancelářských prostor navíc nemůže vygenerovat tak velký žár, aby roztavil ocel. Důkazy o roztavených částech budovy č. 7 nicméně existují. Odborníci ve videu prohlašují, že se jednalo o perfektně naplánovanou demolici při použití určité formy pyrotechnického termitu, který podťal ocelové nosníky, a že stopy oné látky se našly v troskách. Jak jinak by se prvních osm pater budovy zřítilo k zemi rychlostí odpovídající volnému pádu?

Stejní stavební experti tvrdí, že tohoto efektu bylo možné docílit jen a pouze plánovanou demolicí, přičemž příprava takové akce podle nich zabere měsíce. Pokud citovaní experti mají pravdu a budova č. 7 se nesesula k zemi v důsledku požáru, muselo se jednat o dlouhodobě plánované a propracované spiknutí, které se mohlo vztahovat i na další události 11. září.

Pokud lidé, kteří jinak celkem ochotně přijali vládní vysvětlení událostí 11. září, začnou pochybovat o oficiálních příčinách pádu WTC 7, budou poté ochotnější věnovat pozornost i dalším nesrovnalostem. Toto patnáctiminutové video cituje, například, i slavného amerického novináře Geralda Riveru z Fox News, jak říká, že je nyní vůči událostem z 11. září mnohem otevřenější. Je to vskutku pozoruhodné, neboť zpravodajství Fox bylo vždy největším americkým podporovatelem politiky Bushovy administrativy.

Věděl to Cheney předem?, řešilo se na CNN.Zdroj: Reutersvětší obrázek »

CNN rovněž prolomila tabu, když dovolila bývalému guvernérovi státu Minnesota Jessemu Venturovi, abyv předtočeném rozhovoru prohlásil, že si myslí, že přinejmenším Dick Cheney (nikoli však George W. Bush) o útocích přinejmenším předem věděl. V rozhovoru dále uvedl, že jako bývalý mariňák, jenž prošel školením o výbušninách, ví, že tyto budovy se mohly zřítit pouze za přispění plánované demolice.

Jeden z hlavních představitelů teorie zapojení Spojených států do útoků 11. září, David Ray Griffin (který o tomto tématu napsal necelou desítku knih), prohlašuje, že "11. září 2001 nebylo pouze zločinem proti americkému lidu a celému světu… ale také zločinem proti demokracii samotné."

Je nemožné zkoumat rychlý úpadek USA během posledních deseti let, aniž bychom brali v úvahu zostření vojenských opatření a omezení občanských svobod, ke kterým se po 11. září USA uchýlily. Jestliže vláda Spojených států není ohledně své role v událostech 11. září zcela otevřená a upřímná, jak napovídají některé důkazy, úpadek země se náhle jeví ve zcela jiném světle. Znamená to, že byl zapříčiněn mnohem více zvnitřku samotných Států, než je vláda ochotna připustit.

Pokud se oponentům oficiální verze 11. září podaří dokázat určitou spoluvinu oficiálních míst, mohlo by to opravdu vést k jakési vylepšené formě demokracie, anebo by to také mohlo vést ke konci USA v podobě, jaké doposud známe. Nebo by snad mohla pokračovat taková „demokracie", když její vláda byla zapojena v tak opovrženíhodném činu?

Grafika

Pochybnosti a konspirační teorie spojené s 11. zářím