Brány vnímání

Nedávno publikovaná studie moskevských vědců naznačila způsob, jak z kvantového vakua vytvořit hmotné částice. Na výsledek pokusu si ale musíme nějaký ten pátek počkat, minimálně do roku 2015.

Mohlo by to znamenat konec blesků za bouřky. Podle nové zprávy zveřejněné na setkání Americké chemické společnosti (ACS) je zdrojem energie budoucnosti sběr elektřiny přímo z atmosféry. Tak jako jsou dnes na střechách domů solární panely, mohly by se tam objevit jiné panely „odsávající“ elektřinu přímo z atmosféry, které zabrání vytváření blesků. Vývoj nových panelů je nyní v počáteční fázi.

Fyzici z experimentu DZero potvrdili, že pozorovali významné narušení symetrie mezi hmotou a antihmotou. Objevenou asymetrii žádná současná teorie neumí vysvětlit. Zdá se, že stojíme na prahu nové fyziky.

Termojaderná fúze má za několik desítek let přinést lidstvu nejefektivnější způsob výroby energie. Vědci ve Spojených státech se nyní pomocí laserů dokázali přiblížit zažehnutí fúze.

Světlo je nejrychlejší a většina fyziků vám řekne, že nic nemůže letět rychlostí vyšší než 300 tisíc kilometrů za sekundu. Podle serveru Discovery News jsou však fyzici, kteří chtějí světlo nejen doběhnout, ale hlavně několikrát předběhnout - hyperprostorovou zkratkou.

Designed to scan the heavens thousands to billions of light-years beyond the solar system for gamma rays, the Fermi Gamma-ray Space Telescope has also picked up a shocking vibe from Earth. During its first 14 months of operation, the flying observatory has detected 17 gamma-ray flashes associated with terrestrial storms — and some of those flashes have contained a surprising signature of antimatter.

Vědcům z Univerzity Johannese Gutenberga v německé Mohuči se podařilo splnit sen, který dlouhá léta nedal spát fyzikům celého světa. Jako první vyrobili skutečně funkční past na světlo - zařízení, ve kterém je možné efektivně uchovávat světlo.

Vědcům z Technionu, Izraelského technologického institutu, se podařilo vytvořit první umělou černou díru založenou na šíření zvukových vln. Jejich experiment by mohl významně napomoci při hledání Hawkingova záření černých děr.

Bezdrátový přenos elektrické energie se stal jedním ze žhavých témat letošního veletrhu spotřební elektroniky CES. Vědci na něm pracují zhruba sto let. Proč tedy ještě nenašel výrazné uplatnění v praxi? Povede se to letos?

Nové materiály, které mohou změnit směr, jakým se světlo a různé formy záření lámou kolem nějakého objektu, by mohly předměty činit neviditelnými lidskému oku. S odvoláním na tvrzení vědců to napsala agentura Reuters.Londýn/Washington, 26. květnaDva různé týmy vědců přišly s teorií o způsobu, jak využít "metamateriály" k zahalení nějakého objektu a jeho ukrytí z běžného viditelného světla.Jejich studie otištěná v časopise Science předpokládá, že některé z věcí či technologií, které používají autoři science fiction, by tak mohly být uskutečnitelné - například zařízení, které sloužil

25. 7. 1943 byl ve Spojených státech odstaven do doků torpédoborec USS ELDRIDGE s vojenským číslem DE-173. Tato válečná loď USA přešla do historie jako pokusný objekt jednoho z nejzáhadnějších vědeckých experimentů novodobé historie.

Jak čerpat nekonečnou energii a vysvětlení proč to nemůže nefungovat. Teorie a praxe. K sepsání textu mě inspiroval rozhovor s kamarádem matematikem. Udělal mi výbornou přednášku o masivní černé díře uprostřed naší galaxie ale zejména o prvočíslech. Vědci zaznamenali velmi zajímavé obrázky středu této černé díry svědčící o bujícím životě oproti představě temných prázdnot.

Světlo můžeme zpomalit, můžeme ho nechat zcela „zmizet“, aby se vzápětí objevilo úplně jinde než kde zmizelo. Ztracené světlo můžeme znovu vyvolat v jeho původní formě i rychlosti. Ne, to není sci-fi, to nám jen poznání otevírá cestu k technologiím, jejichž dopad si jen těžko dovedeme představit.

       V létě roku 1931 dr. Nikola Tesla testoval v silničním provozu luxusní sedan Pierce-Arrow opatřený střídavým elektrickým motorem s 1800 otáčkami za minutu a přijímačem vyladěným pro čerpání energie z éteru. Město Buffalo, ležící na severu státu New York, USA, bylo tichým svědkem neobyčejné události, k níž došlo v jednom týdnu na sklonku léta 1931. Ekonomick&a

Zajímavé a nečekané zpestření programu zřejmě zažilo Mezinárodní fórum kosmických technologií a aplikací v americkém městě Albuquerque. Vědec pracující pro soukromou firmu tam prezentoval novou metodu, jak dosáhnout konstrukční rychlosti blízké rychlosti světla. Naprosto kontroverzní a zcela výjimečné tvrzení si žádá výjimečných důkazů. Sborník z konference ještě není na světě ale článek k práci ano. Co tedy onen vědec – dr. Franklin Felber – vlastně tvrdí? Pokud by Felberova teorie fungovala, vyřešila by nejpalčivější problém cestovaní vesmírem. S obrovským nadšením je okamžitě přijímána rec

Když mě známý fyzik v jednom ze svých vyjádření k mé práci upozornil, že energetický rastr, který na svých vebových stránkách popisuji v grafu č.6, připomíná Einsteinem zavržený éter, překvapilo mne to. Nikdy jsem takto neuvažoval, neboť Albert Einstein éter z fyziky definitivně odepsal. Hypotézu znovu oživující možnou existenci éteru,  nepřímo také potvrzuje velmi obtížně vysvětlitelná okolnost ztíženého radiového pozemského přenosu, k němuž dochází při vytvoření pomyslné linie (zákrytu) dvou či více planet naší sluneční soustavy spolu s planetou naší - Zemí.

Rok 2005 – Rok fyziky (World Year od Physics) – je za námi. Měl připomenout pomyslný zlom mezi klasickou fyzikou a fyzikou současnou. Právě v roce 1905 byla publikována nejen speciální teorie relativity, ale byl také vysvětlen fotoelektrický jev.Speciální teorie relativity byla dále rozvinuta a o jedenáct let později byla publikována obecná teorie relativity, kterou je možné považovat za moderní teorii gravitace. Výklad fotoelektrického jevu zase pomohl rozvoji kvantové teorie.Autorem všech těchto objevů a teorií byl jeden z největších fyziků minulého století Albert Einst

 Fyzika v krizi podle článku Bhaga C. Chauhana zpracoval: Jiří SvršekKvantová mechanika je jednou z největších záhad moderní vědy. Předpovědi vědy poprvé získaly pravděpodobnostní charakter. Laplaceův princip determinismu byl vyvrácen. Pro systémy jako počasí, zemětřesení, hrací kostky a samozřejmě pro lidské chování věda není schopna přesně popsat stav systému ve vzdálenější budoucnosti. Naopak moderní kosmologie začala využívat některé filozofické předpoklady. Autor článku [X1] je přesvědčen, že moderní věda nikdy nebude schopna všechno vysvětlit a že nikdy nebude v