Brány vnímání

Vládce Olympu

Systém ZEUS-HLONS měl oficiálně ničit miny a další expolzivní materiál. Účinný je ale i na tepelné ničení jiných cílů na krátké vzdálenosti. Systém byl v činnosti po dobu šesti měsíců u letecké základny Bagram. Během četných testů, ZEUS-HLONS zničil více než 1 400 cílů a úspěšně dokončil operace během těžkého deště a v extrémním teple. Nyní je systém Zeus na rozkaz Lt. Gen. Larry Dodgena z Army Space and Missile Defense Command (SMDC) nasazen znovu do operčaního prostoru americké armády, tentokráte v Iráku.

ZEUS-HLONS poskytuje schopnost posádce zaměřit cíle pomocí radarů a vyhledávacího systému C³I případně k navádění používat 3D joystickový řídící systém, vyhledat oblast, zaměřit koordináty cíle a ničit je v sérii. Používá systém virtuální mapy cílů. Jestliže zničí cíle v sérii, počítačový systém samočinně zbraň - pointer - přesune ze zničeného cíle k dalšímu, na který operátor zamířil před palbou. Automatické míření zvyšuje kadenci zbraně a poskytne dokumentaci pro ověření neutralizace cíle.

Laser systému ZEUS-HLONS, vyrobeného firmou Sparta, Inc., pracuje tak, že zaměří energii na vnější kryt cíle, "ohřívá" munici až do chvíle, kdy je zničena vnitřním spalováním výbušniny. Spalování vytvořené paprskem laseru produkuje nízkoúrovňové detonace spíše, než se aktivuje výbušná energie explozivní náplně nášlapných min či jiných cílů. Systém zahrnuje barevnou kameru pro lokaci cíle a zelený Nd:YAG laser pracující ve viditelném spektru pro zamíření vysoce výkonného CoBo laseru, pracujícího v neviditelném spektru, na cílový bod. Systém má potenciál k ničení letících cílů, používajících GPS navigaci. Systém používá na vytváření energie motorovou naftu a tak režie jeho provozu je zanedbatelná.

technické specifikace systému ZEUS ZDE

Oko do budoucnosti

Je to snad nejúspěšnější laserová zbraň v historii energetických zbraní. Nyní se může stát klíčem k obraně Izraele.

Na začátku tohoto desetiletí izraelská a americká armáda spolupracovaly s firmou Northrop Grumman na vývoji taktického vysoce výkonného laseru pod označením THEL - Tactical High Energy Laser. (Záliba americké armády v aakronymech odkazuje na slavný text Williama Blakea The Book of Thel (1789), do češtiny přeložený Zdeňkem Hronem, převedený na operu Dmitrijem Nikolajevičem Smirnovem). Systém demonstrátoru účinnosti vysoce výkonného laseru, který vymyslel Jeff Sollee, vznikal na základě dohody mezi Spojenými státy a vládou Israele, podepsané 18. července 1996. V roce 2000 proběhl první úspěšný test funkčnosti - systém sestřelil raketu. Nyní je hotov funkční celek, vhodný jako obrana proti dělostřeleckým a minometným granátům a raketám, křižujícím střelám, bezpilotním prostředkům, balistickým raketám krátkého doletu. Vyzkoušený. Úspěšný prostředek obrany. Na systému pro Izrael spolupracují firmy TRW - dceřinná společnost Northrop Grumman, Ball Aerospace , Elbit/El-Op, IAI/Elta které vyvíjí radarový systém a systém řízení palby systému C³I , RAFAEL and Tadiran.

Northrop Grumman vyvíjí pro americkou protiraketovou obranu i výkonný megawattový laser pro zabudování do speciálně upraveného letounu Boeing 747 v rámci programu MDA/ABL (Missile Defense Agency / Airborne Laser Programm).

videodokument testů mobilní paprskové zbraně MTHEL AVI

Zbraň to byla objemná; navrhovaná "zmenšená verze" byla v osmi přepravních kontejnerech, každý 40 stop dlouhý. Mobilní verze pak potřebovala několik těžkých kamiónů. Problém byl i v tom, že po několika výstřelech musely být lasery naplněny novou náplní chemikálií. Něco takového bylo prakticky nemožné přepravovat letecky a při bojovém použití vyžadoval systém neuvěřitelně komplikovanou logistickou podporu. Amerika se zaměřila na elektrické lasery. Nyní Northrop oprášil projekt pod názvem SkyGuard. Systém je vyvíjen jako pevná ochrana letiště před vypálenými raketami. SkyGuard je čtvrtinové velikosti oproti originálu THEL. Cena vývoje systému je přibližně 400 miliónů USD (cca 9 miliard Kč), každý komplet pak přijde na 50 miliónů USD plus 1 000 USD na výstřel. Původní cena za výstřel byla snížena oproti prototypům na třetinu. Což je ekonomika provozních nákladů, které se dá jen těžko odolat.

Na obranu izraelské hranice s Libanonem je třeba osm až devět kompletů, Jeden až dva jsou potřeba na celé pásmo Gaza. V květnu 1996, ministra obrany ve vládě prezidenta Clintona, William Perry nazval THEL neodkladnou záležitostí pro obě vlády a jeden z úkolů, kterému dával prvořadý význam. Wall Street Journal nyní tvrdí, že "šest baterií je v současné době rozmístěno po Iráku." Podle mluvčího společnosti, Northrop se domnívá , že může "zmáčknout" systém SkyGuard do tří standardních, 20 stopých ISO kontejnerů.

Hlavním problémem všech paprskových zbraní je ale samo bitevní pole, plné kouře a prachu. Hlavní ztrátový mechanismus je nelineární proces, nazývaný tepelný propad, ve kterém energie absorbovaná ze vzduchu vytváří negativní čočku, která rozostřuje paprsek. Od designu k vytvoření funkčního systému bylo plánováno 21 měsíců, následováno 12 až 18 měsíci testování v poli. THEL ACTD byl úspěšně dokončen v říjnu 2000. Testy během let 2000 a 2001, které se zaměřily na hrozbu raket, ukázaly vysokou úspěšnost. Během testů na raketové základně White Sands v Novém Mexiku chemická (ethylen či peroxid vodíku - NF3) deuterium-fluoridová energetická zbraň "sfoukla z oblohy" naráz 28 raket Kaťuša. Při jiném testu zasáhl systém za letu 18 dělostřeleckých a minometných granátů. Při testu v květnu 2004, THEL zničil velkou balistickou raketu. Systém byl převzat do výzbroje v rámci Program Executive Office for Air, Space and Missile Defense (PEO-ASMD) v roce 2003 k dalšímu zdokonalování. Na počátku roku 2005 byla tato fáze uknčena. Nastala fáze ostré instalace. Nejnovější systém MTHEL byl vzvinut pod názvem Hornet.

16. srpna 2006 oznámila televize Al-Jazeera, že izraelská vláda premiéra Ehuda Olmerta, překvapena měřítkem a účinností raketových útoků Kaťuší, projevila u amerického ministerstva obrany zájem o "Skyguard".

technické specifikace systému THEL ZDEZDE

další podrobnosti ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE ZDE