Odběr RSS feeduOsídlení severní Evropy je starší
21. STOLETÍ informuje o překvapivém objevu!
Vědci se dlouho přeli o tom, kdy byla severní Evropa osídlena. Obecně se mělo za to, že první lidé na toto území přišli před půl milionem let. Nejnovější objev britských vědců však dokládá, že tomu bylo ještě o 200 000 let dříve.
V té době vypadal náš kontinent trochu jinak než dnes. Britské ostrovy ještě byly součástí pevniny, takže první lidé k jejich osídlení nemuseli překonávat dnešní kanál La Manche. I podnebí bylo jiné, žádné londýnské mlhy, nýbrž téměř subtropy. Fauna byla rovněž rozdílná od té dnešní. Dnes už v Anglii sotva potkáte šavlozubého tygra, slona, nosorožce či mamuta. Dá se však předpokládat, že volně žijící tygři asi současným Angličanům příliš nescházejí.
Nástroje staré 700 000 let
Právě v jihovýchodní Anglii našli v prosinci loňského roku britští paleontologové v říčních usazeninách na úpatí útesů poblíž Lowestoftu v hrabství Suffolk 32 nástrojů z černého pazourku.
Mezi nálezy bychom sice těžko hledali pozůstatky z lidských koster, nicméně objevené nástroje staré asi 700 000 let vykazují jasné znaky opracování člověkem. Podle paleontologa Chrise Stringera z londýnského přírodovědného muzea je nález jasným důkazem toho, že už v této rané době bylo možné se v anglických lesích střetnout s člověkem.
Na základě objevených faktů Stringer tvrdí, že tehdejší „Britové“ byli podsadití a již se živili masem. Žili v tlupách a při lovu spolupracovali. Nalezené nástroje jsou téměř v neporušeném stavu. Z velké části se jednalo především o primitivní nože, pilky a podobné ostré nástroje, pro které je pazourek vhodným materiálem.
Kdy se předkové vydaly přes Alpy?
Jižní Evropa však byla osídlena už dříve. Nálezy z Pyrenejského poloostrova svědčí o tom, že zde lidská pospolitost byla již před 800 000 lety. Dosud se však odborníci domnívali, že našim předkům trvalo dalších 300 000 let, než si troufli překročit Alpy a vydat se dále na sever. Britské nálezy však hovoří o tom, že k tomu muselo dojít podstatně dříve.
Kolébkou člověka je Afrika
Úplně nejstarší nálezy lidských pozůstatků ovšem pocházejí z afrického kontinentu. Však také Afrika někdy bývá označována termínem „kolébka lidstva“. Nejstarší nález rodu Homo pochází z Etiopie a je starý více než 2 milióny let. Jedná se o horní čelist dospělého jedince. Ta sice byla nalezena na území typické výskytem australopithéka afarského (Australopithecus Afarenzis), ale stavbou lebky se od něj výrazně odlišuje.
Nejstarší nález druhu Homo sapiens, tedy již našeho druhu, je tzv. Omo 1, který byl objeven rovněž v Etiopii u řeky Omo a podle odhadů z loňského roku je starý téměř dvě stě tisíc let. Předtím byl za nejstarší nález tohoto druhu považován člověk objevený v etiopské lokalitě Herto. Nález pochází z roku 1997. Tento člověk byl roku 2003 pojmenován Homo sapiens idaltu a je starý přibližně sto padesát tisíc let.
V čem byli jiní?
Předchůdcem člověka byl rod Australophitecus. Nejstarší lidé se však od něj už podstatně lišili:
existencí kultury – i u nejstarších zástupců je doložena cílevědomá výroba a užití nástrojů větším mozkem – rozdíl minimálně o 500 cm3
mnohem menšími zuby
kostmi – tenčí lebeční kosti, velká hlavice a kratší krček stehenní kosti, nezešikmená pánev
 |
Převzato z
SVĚDKOVÉ VÁLKY 
