Brány vnímání

Kim Dotcom jistě není Robin Hood a jeho aktivity mají k čestnému podnikání daleko. Způsob zásahu proti němu a službě Megaupload ze strany USA to ale neospravedlňuje ani v nejmenším.

Zatížen jinými starostmi jsem se o znepřístupnění všech služeb spadajících pod Megaupload.com a zatčení čelných představitelů firem je provozujících dozvěděl až v pátek po poledni, když jsme psali o zabavení aut zakladatele a šéfa firmy Kima Dotcoma, dříve Schmitze. Rozsah akce a její důsledky mě zaskočily a začal jsem proto pátrat po dalších informacích.

Nepřečetl jsem si jen průběžně aktualizovaný článek na cnews.cz, ale i řadu dalších českých zdrojů. A byl jsem překvapen podruhé. Prakticky všechna významná média se věnovala tomu, jak zejména Kima Dotcoma (je to jeho legální jméno, tak mu tak budu říkat) vykreslit v tom nejčernějším světle. Web živě.cz jej dokonce nazval kriminálníkem a ani takové idnes.cz nemělo k podobným vyjádřením daleko.

Zpravidla jim k podobnému závěru stačilo to, že měl pár nechutně drahých aut, na nich SPZky jako „GOD”, nechal se fotit s brokovnicí v ruce a u něj doma se našlo pár milionů v hotovosti. Leccos z toho možná svědčí o jeho omezené sociální inteligenci, jinak mě to ale nechává naprosto chladným. Na případu mě mnohem více zaráží něco docela jiného. Něco, co média obvyklé přešla bez povšimnutí.

Jde o zásah amerických úřadů, který měl na základě pouhé obžaloby více než stovku důsledků pro podnikání soukromých firem a životy několika lidí z celého světa. Především tomu se budu věnovat na následujících řádcích, vážné pochybnosti ale vyjádřím i nad opodstatněností samotného záměru takovou akci provést.

Absurdní důsledky pouhé obžaloby v jediné zemi

Pokud jste se o případ zajímali alespoň tak jako já včera večer, museli jste vidět zatýkat německé, finské, holandské nebo slovenské státní příslušníky buď v jejich domovinách, nebo na Novém Zélandu. Museli jste vidět zabavovat desítky aut patřících řadě soukromých osob i firem. Museli jste se dočíst o zmrazení desítek kont v řadě světových bank. Museli jste zaznamenat obstavení movitého i nemovitého majetku několika osob. Museli jste si zkrátka všimnout některých z celkem 110 opatření výše zmíněného ražení, které provedly nejrůznější úřady z celého světa.

Vypadá to, jako kdyby byla odsouzena celá Cosa nostra k doživotnímu vězení a majetek jejích členů propadl státu. Nic takového se ale zdaleka nestalo. To jediné, k čemu došlo, je, že v USA byla úřadem státního návladního vypracována dvaasedmdesátistránková obžaloba. Pečlivě jsem si ji přečetl a k jejímu hodnocení se jistě ještě několikrát vrátím, v tuto chvíli ale mohu říci jen tolik, že jde o dvaasedmdesát stránek plných jednostranných pohledů na velmi spornou věc. Nic více. Ano, najde se zde řada zajímavých faktů, je to ale pořád jen obžaloba, která by z podstaty neměla mít žádné faktické důsledky, neboť je to pohled jediné strany budoucího sporu.

Odtahovka s autem do Dotcoma, další foto na Autoforum.cz

Nechápu, jak je možné, že na základě tohoto papíru, byla znepřístupněna řada internetových domén. Jak se mohlo stát, že na jeho základě byl obstaveny účty ve Švýcarsku, Německu, Hongkongu nebo třeba i na Slovensku. Jak mohlo dojít k tomu, že byly zabaveny internetové servery. To všechno za situace, kdy k věci druhá dotčená strana nemohla říci ani popel.

Pochopil bych předběžná opatření, která by obžalovaným znemožnila např. prodat či zastavit majetek, který by v případě jejich odsouzení mohl krýt jimi údajně způsobené škody. Ale aby bylo bez jakéhokoli soudního jednání fakticky zlikvidováno soukromé podnikání několika firem, omezeny životy jejích vlastníků a to za situace, kdy je žaluje americký úřad, oni nejsou Američané a ani v Americe nežijí, mě šokuje a uráží.

Pokud byl dnes z vůle pár Američanů takto zásadně stižen Němec žijící na Novém Zélandu, co bude zítra? Přijde mi to jak scéna z Minority Report, podobná opatření podle mě v žádném případě nemohou být provedena na základě jednoho jednostranného dokumentu a vůbec už nechápu to, že cizí země jdou Američanům bez výjimky (nevím o ní) na ruku.

Principiálně odmítám, aby takové následky mělo něco jiného než právoplatné odsouzení dotyčných uznané také soudy jiných zemí. Neboť co je protiprávní v USA nemusí být protiprávní jinde.

Pět let šmírování, žádné činy

Pročítání obžaloby skýtá ale i jiná pozoruhodná zjištění než ohromné a žel bohu vyslyšené požadavky na okamžité akce proti několika firmám a jejich představitelům.

Velká část obžaloby totiž pochopitelně mapuje vyšetřování prováděné před jejím vypracováním a nepěkné počtení je to nejen pro obžalované. Cituje totiž především ze soukromé e-mailové komunikace obžalovaných od dubna 2006.

Služba Megaupload.com přitom podle téhož spisu vznikla v září 2005, znamená to tedy, že již sedm měsíců po jejím založení Američané šmírovali výsostně osobní komunikaci představitelů firmy. Na základě čeho? Že provozovat službu pro sdílení souborů je z podstaty gauneřina? Opět je pro mě zcela nepřijatelné, aby kdokoli bez naprosto zásadních důvodů (ty v tomto případě nevidím dodnes…) prolamoval listovní tajemství nebo se jakkoli jinak nabourával do komunikace tak velkého množství osob. Jde přece o výsostně soukromou záležitost, jejíž sledování by mělo být něčím zcela mimořádným. Ne preventivní akcí, kterou se v tomto případě jeví být.

Kdyby ale šlo je o to. Považte i samotná uvedená data. Již citované zprávy z roku 2006 dokládaly v případě obžalovaných jednání, ze kterého je dnes Američané viní. Proč tedy nezasáhli okamžitě? Proč nezamezili vůbec vzniku, některých služeb, které podle nich poškodily majitele autorských práv? Proč vůbec dovolili jejich spuštění, monetizaci, roky dalšího provozu a způsobení oněch stamilionových škod (v dolarech), z nichž je viní?

Chápu, že řadu akcí nelze provést hned na základě do té chvíle zjištěných důkazů, ale čekat dalších pět let? A přitom se právě po těchto pěti letech odvolávat na ta samá zjištění? To mi přijde být znovu absurdní.

Divím se, že se nad těmito fakty nikdo nepozastavuje. Proto jsem to chtěl učinit sám. Mohl bych samotné žalobě věnovat dalších pět stránek textu, minimálně polovina v ní učiněných závěrů by si zasloužila komentář kvůli jejich zkratkovitosti a tendenčnosti. Ale to se od obžaloby očekává, je to jednostranný pohled, nikoli závěr soudu a překvapivé je spíše to, že přesně v souladu s tímto jednostranným pohledem někdo jedná. Ale to už nechme být a přesuňme se k samotné podstatě, na které podobné žaloby stojí.

Pokračování na http://www.cnews.cz/megaupload-zasah-americkych-uradu-je-principialne-neakceptovatelny?page=0%2C1