Natáčel jsem reportáž o exekutorech a řeknu vám, dlouho jsem nic tak poučného nedělal. Setkal jsem se s lidmi, kteří se tváří v tvář exekučnímu zásahu zhroutili. Nebo s lidmi, kteří přišli o celý rodinný majetek a jsou skálopevně přesvědčení, že nic neprovedli. Stačilo několik drobných chyb, nějaké opomenutí, malé lajdáctví. Třeba nevěděli, co je to institut náhradního doručení. To znamená, že vám může být rozsudek doručený i tím způsobem, že jen ležel na poště. Ani jste na něj nemuseli sáhnout, a už je rozhodnutí platné. Většina těchto příběhů začíná právě někde na poště.

A pak je taky pár příběhů, které vrcholí u prapodivných postupů soudního exekutora. Mluvil jsem s lidmi, které exekutor podvedl, a přitom je jakákoliv sankce vůči němu v nedohlednu. Jak je to možné? Exekutoři jsou stát ve státě.

Když vznikala současná podoba exekutorského řádu, v Česku neplatil nikdo nikomu a soudy nebyly schopné dluhy vůbec vymáhat. Na hrubý pytel, hrubá záplata, řeklo si několik poslanců z ODS, KDU-ČSL a US-DEU a vytvořili benevolentní zákon o exekutorech – soukromnících. Jsou to na jednu stranu podnikatelé, a na druhou soudní úředníci. Nelze zpochybnit, že díky jejich širokým pravomocem se platební morálka v zemi zvyšuje, i když hlavně na úrovni obyčejných a nepodnikajících občanů. K největším zákazníkům exekutorů totiž patří se svými pohledávkami energetici, plynaři, vodaři a tak.

Často jsem mluvil s dlužníky, kteří si stěžují, že jim exekutor vybílil byt. Že jim odnesl televizi, obstavil účty, zabavil nemovitost. Poslouchal jsem pozorně a většinou jsem zjistil, že exekutor dělal jen to, co měl – účinně vymáhal peníze po dlužníkovi. A pak jsou tu ty nepotrestané výjimky.

A ty má zachytit kontrola. Jaká kontrola? Jak si vlastně stěžovat na jednání exekutora? Přece samotným exekutorům. Stejně jako u advokátů, i tady stížnosti řeší – profesní komora.

Komora se prý snaží. Vloni podali lidé 658 stížností (jde jen o 0,24 % z celkového počtu exekucí). Komora rozhodla, že exekutor chyboval v 19 případech. Exekucí vloni proběhlo 270 480. Tak mi z toho vychází, že jsou to vzorní pracovníci, tihle exekutoři.

„Děláme všechno pro to, abychom nepoctivce odhalili“, říká prezident komory Juraj Podkonický. Rád bych věřil. Akorát mě trochu překvapuje, že komora stejně rázně hovoří o chybě, kterou udělali zákonodárci. Exekutoři nespadají pod lustrační zákon. Jestliže to exekutorům vadí, tak proč estébáci sedí přímo v orgánech komory, a proč jsou mezi kárnými žalobci?

Podáte-li na exekutora trestní oznámení, co udělá policie? Většinou stížnost předá zase Exekutorské komoře, protože žádné překročení zákona nenajde. Když zákon umožňuje téměř cokoliv, pak není nic nezákonné.

Jenže lidé si stěžují dál. Například na Ministerstvo spravedlnosti, které má na soudní vymahače také dohlížet. Podle zkušeností Heleny Svatošové ze sdružení Iuridicum remedium ale dohled ministerstva vůbec nefunguje. „Vyřizují věci s velkým zpožděním a stížnosti šetří ledabyle,“ říká doktorka Svatošová. Možná je to také proto, že na Ministerstvu po letech praxe zjistili, že jim zákon nepřidělil žádné pravomoci. Ejhle, nesmí například nahlížet do exekučního spisu. Ajaj, nemůžou vyslýchat exekutora. Ouvej, tak se spokojí s písemným vyjádřením, a občana, který si stěžuje, ani k pohovoru nepozvou.

Když se podíváte na ministerské vyhlášky, které v posledních letech doplňovaly exekutorský řád, jasně z nich vyplývá, jak velký vliv na ně měla přímo Exekutorská komora. Ustanovení, které by chránily povinného (dlužníka) nebo oprávněného (věřitele), je tam jako šafránu. Koneckonců bývalý ministr Pavel Němec byl spoluautorem exekučního zákona.

Cílem exekučního vymáhání se v nejbližších letech stanou další statisíce lidí. Když budete mít smůlu, padnete do rukou nějakého gaunera, a pak vám justiční systém pomáhej. Mnohem pravděpodobnější je, že se potkáte s normálním exekutorem využívajícím své pravomoci do puntíku.

Dovolím si tvrdit, že existuje jediná rada už teď. Sedněte si ke starým, i prastarým účtům. Třikrát si zkontrolujte, zda jste všechno zaplatili. Uhraďte i účty, o kterých pochybujete. Vyzvedávejte si všechno na poště. Nezahazujte pokuty za stěračem. Když vám zabuší na dveře exekutor, dejte mu vždycky správnou adresu. Hlídejte si kratičké lhůty na odvolání. A plaťte.

V téhle zemi vám stokoruny neprojdou. To byste museli dlužit stamilióny.

Podrobnosti v reportáži Filipa Černého v Reportérech ČT z 16. října 2006.