Na akci hovořili vicekancléř prezidenta Petr Hájek, poradce premiéra pro lidská práva a ředitel Občanského institutu Roman Joch, novinář Adam Bartoš a ředitel Institutu sv. Josefa Michal Semín. Exposlankyně Eva Dundáčková, která měla původně vystoupit, se z rodinných důvodů omluvila.

Neberte nám naše děti

Roman Joch hovořil o tom, že pravice musí bojovat proti přebujelému státu. Pravice podle něho boj o charakter státu prohrála a nyní zde máme „socialismus pro bohaté" či „státní kapitalismus" neboli korporativismus, kdy podnikání mnohých je založeno ne na volné tržní soutěži a rozhodování spotřebitelů, ale na státních zakázkách, které jsou často přiklepávány na základě známostí a korupce.

Dalším důležitým tématem je podle Jocha rodina a právo vychovávat své děti. Rodina je nejlepší obranou před společenskými patologickými jevy. „Pak přijdou aktivisté a řeknou: ´dejte nám vaše peníze a my vám vychováme vaše děti´. Takže oni nám seberou naše peníze i naše děti. Já ale nestojím o to, aby nějací levicoví aktivisté vychovávali moje děti, jaký mají mít správný pohled na homofobii. Ten je naučím sám," řekl Joch.

Joch pochválil Klause

Joch, který je k prezidentovi Klausovi mnohdy kritický, pochválil prezidentův projev k 28. říjnu, v němž se prezident vymezil proti pokusům ustavit jednu celosvětovou vládu. „Tento projev prezidenta byl jedním z jeho nejlepších. Obávám se, že ho ale pochopilo asi tak deset procent lidí přítomných ve Vladislavském sále," řekl Joch, který dodal, že boj proti globální vládě bude jednou z kauz pravice.

S prezidentem ale úplně nesouhlasil ve vyzdvižení důležitosti národa. Podle něho je mnohem důležitější příslušnost k západní civilizaci. „I když se zdráhám říkat, že jsem proamerický, když je nyní v USA prezident, který tam je," dodal Joch.

Pravice neexistuje

Petr Hájek přišel s provokativní tezí, že pravice v současnosti již neexistuje. Za pravicové označil takové ideje, které bojují za svobodu. Dodal ale, že opravdová svoboda není možná bez křesťanského náhledu na svět. „Pravice oddělená od křesťanského rozměru je nesmysl. Svoboda bez křesťanství také," míní Hájek. V současnosti pouze všude existují pravicová křídla sociálních demokracií. V Británii podle něho skončila pravice s odchodem Margaret Thatcherové, v Americe přežila i přes snahu George Bushe ml. a neokonzervativců pravici zničit a projevila se v Tea Party.

„EU je v předrozpadovém stavu, který může ale trvat i dvacet let," řekl Hájek. V Evropě podle něho není poptávka po pravici, protože lidé si zvykli na stát blahobytu, který se o ně postará a ekonomické jistoty vyměnili za svou svobodu. „U nás byla totalitární verze socialismu, a ne komunismu. Do něčeho podobného se nyní vracíme v Evropské unii," podotknul vicekancléř.

Hájek ale věří, že ohrožení svobody, křesťanství a státní existence bylo v historii mnoho a přežili jsme je. Přežijeme i tento pokus. Konec osmnáctého století a Velkou francouzskou revoluci považuje Hájek za počátek nesvobody.

Evropská unie je spiknutí

Redaktor PrvníchZpráv.cz Bartoš hovořil o tom, že Česká republika po přijetí Lisabonské smlouvy již není samostatným státem a hlavním úkolem pravice by mělo být obnovení národní suverenity. Stejně jako Joch (a Klaus) varoval před pokusy o ustavení Nového světového řádu, tedy světové vlády, a podotknul, že odpůrce světové vlády se její podporovatelé snaží zesměšnit tím, že říkají, že podléhají spikleneckým teoriím.

Evropskou unii označil Bartoš za spiknutí par excellence, protože její budovatelé vždy lidem tvrdili, že má jít pouze o hospodářskou spolupráci a ejhle, aniž by se lidi vůbec nadáli, máme tady superstát. Národ a rodina jsou podle Bartoše přirozené entity, které je třeba hájit. Nejlepší způsob, jak bojovat proti světovládě v českých podmínkách, je podle něho bojovat proti takzvané pravdoláskové skupině, jejíž členové jako Karel Schwarzenberg či Alexandr Vondra se zúčastňují akcí Trilaterální komise či Bilderberg Group, které podporují světovou vládu.

Svoboda není možná bez objektivního řádu

Michal Semín hovořil o to, že by pravice měla bojovat o svobodu, ale o svobodu zakotvenou v objektivním mravním řádu, protože bez objektivního řádu nemůže existovat ani svoboda, neboť pak ani nelze v relativistickém prostředí poznat, zda je něco dobré či zlé. Takový objektivní mravní přirozený řád poskytuje podle něho křesťanství, které musí například hájit právo člověka na život od jeho početí do přirozené smrti. Svobodu by podle něho neměla hájit pravice z relativistických, nýbrž transcendentních pozic.

Semín rovněž podpořil obhajobu národní suverenity a případné vystoupení z EU, ale dodal, že je obecně pro decentralizaci. Decentralizovaný by měl být i národní stát na základě opravdové subsidiarity a věci by se měly řešit na co nejnižší možné úrovni, jako jsou jednotlivci, rodiny, obce, spolky, církve, profesní sdružení a tak dále.

Na akci se dále objevila například šéfka Suverenity Jana Bobošíková, předseda Svobodných Petr Mach, či česko-britsko-židovský konzervativní filozof Alexander Tomský.

Foto: autor

Autor: Lukáš Petřík