foto: David Neff,  MF DNES Historickým milníkem Česka není podle Hájka listopad 1989, ale založení Klausovy ODS.

Od bývalého novináře Hájka jsme už slyšeli mnohé. Ve své nové knize esejů Smrt ve středu dovedl své podivuhodné názory a postoje do krajnosti. Úryvky z knihy jsou označené kurzivou.

Teroristické útoky z 11. září

"Atentát na dvě budovy a tři tisícovky obětí se stal ouverturou třetího významného pokusu z téže ideové líhně o proměnu světa. Zamýšleným efektem druhého výstřelu z Aurory musel být vždy střet civilizací (...) vše ukazuje spíše na americké autorství. (...) Existuje dosti reálná možnost, že 11. září opravdu zorganizovaly tajné služby USA."

"Osobně se kloním k názoru, že Usáma (v podobě, v jaké ho celý svět zná z jeho komických televizních projevů) nikdy neexistoval."

Petr Hájek razí nikdy neprokázanou "konspirační" teorii o teroristickém útoku na newyorská dvojčata z roku 2001. Nepodkládá ji však jediným důkazem. Nejhorší teroristický útok v dějinách přirovnává k počátku ruské bolševické revoluce 1917 – výstřelu z Aurory.

"Je velmi inteligentní a sečtělý. V 80. letech jsme byli nejlepší kamarádi," vzpomíná reportér Josef Klíma, který s Hájkem pracoval v časopise Květy a po revoluci s ním zakládal týdeník Reflex.

Hájka popisuje jako člověka s černobílým viděním světa, který se vždy silně upne na nějakou věc. "Počátkem 80. let se například ze dne na den nadchnul pro homeopatii a zavrhl doktory pro sebe i svou rodinu," popisuje Klíma.

Brzy po převratu 1989 se Hájek "nadchl" pro charizmatického předsedu ODS Klause. Pomáhal mu po takzvaném sarajevském atentátu v roce 1997 a přes deset let patří mezi Klausovy nejbližší lidi.

Havel a Topolánek

"Pacifistický levicový intelektuál Havel se na vrcholu politické pyramidy kafkovsky metamorfoval v radikálního neomarxistu."

"Mirek Topolánek dnes již není názorově ani napravo, ani nalevo, dokonce ani ve středu – zaparkoval v bezpečném vzorném eurounionistickém nikde."

Hájkova kniha je také zúčtováním s Klausovými "neoblíbenci", především exprezidentem Václavem Havlem a šéfem ODS Mirkem Topolánkem. Tomu Klaus už asi nikdy neodpustí, že mu "ukradl" jeho stranu a začal dělat programové kompromisy, čímž ji přiblížil politickému středu.

Havlovi a jeho okolí se zase na Hradě ironicky přezdívá "Bratrstvo pravdy a lásky" podle slavného revolučního hesla bývalého prezidenta. Proč je Havel, který bojoval proti komunistům a byl jimi vězněn, radikálním neomarxistou?

"Já to neříkám jako nálepku nebo nadávku. Bolševický komunismus je velmi hustou omáčkou, ale pak je tu také marxistická omáčka light, jejíž ideály přijal právě Havel," vysvětlil Hájek MF DNES.

Listopad 1989

"Devětaosmdesátý rok v Československu nebyl demokratickou revolucí (tím méně sametovou) či povstáním za svobodu. Nešlo o lidové povstání proti utlačovatelskému režimu."

"17. listopad byl vcelku bezvýznamný incident. Bezpochyby nešlo o spontánní lidový čin."

Demonstranty v listopadu 1989 přivedla podle Hájka do ulic manipulativní mediální propaganda, která v nich vzbudila pocit, že "už se to smí". Brutální zmlácení mírumilovných demonstrantů na pražské Národní třídě označuje za "nevýznamný incident".

Naopak za historický milník v dalším vývoji považuje založení Klausovy ODS. Hájek prezidenta Klause neskonale obdivuje. Stranu za jeho vedení označuje za jedinou "ideově" pravicovou v dějinách kontinentální Evropy.

Kopíruje i prezidentovy názory na globální oteplování a Evropskou unii. "To, co udržuje přípustnost jakékoli svobodné otázky ještě poslední centimetr nad hladinou pozvolné povodně nové totality, je nesnesitelně lehký fenomén Klaus," píše.

Média

(o předpovědi počasí) "Informace (médií) o východu a západu Slunce je na první pohled exaktní. (...) I tento údaj je principiálně pochybný a nevěrohodný. (...) Nikdo nemůže vědět, zda relativní pohyb Slunce po obloze bude zítra pokračovat."

Podle Hájka žijeme v nesvobodném a zmanipulovaném světě ovládaném podplacenými novináři. Opět nepřipojuje žádný důkaz. Jeho odpor vůči médiím možná pramení z dramatických událostí okolo časopisu Reflex. "Petr Hájek je největším zklamáním mého života," vzpomíná reportér Josef Klíma. Reflex založil Hájek v roce 1990 se svými kamarády.

Zanedlouho časopis bez jejich vědomí prodal a nikomu ze zakladatelů nedal ani korunu.

"Josef Klíma se po marxisticku domnívá, že dělníkova práce znamená, že je také spolumajitelem věcí. Není. Klíma je motivován intelektuální insolventností a závistí," rozčilí se Hájek po otázce na dvacet let staré události.

"Dodnes vzpomínám, jak nám na poradách Hájek sám říkal, že noviny mají patřit novinářům a že svůj zakladatelský podíl dostaneme," říká Klíma.